Ve článku Základy tréninku a pohybu jsem v souvislosti individuality v tréninku zmínil neurotypy. Konkrétně o společných znacích v chování sportovců v jednotlivých sportech. „Neurotyp jak název vypovídá souvisí hlavně s neurotransmitery v mozku, a proto tato teorie zasahuje mnohem dál, než jen do tréninku ale o tom zase jindy.“ Zněla poslední věta. Konečně nadešel čas na to do neurotypů nakouknout. Vážně mám tuto teorii rád, protože zasahuje do úplně každé oblasti života. Od toho jak individuálně zpracováváme kávu v těle přes vhodný trénink až po to, jakého bychom si měli vybrat partnera.
Zamyslel ses někdy nad tím, proč máme tendenci v životě prožívat situace určitým způsobem?
Odpověď na tuto otázku ti může přinést pochopení základů mozkové biochemie a neurotypů. Tato teorie sice původně vznikla pro účel zlepšování výkonu při tréninku, ale postupně začala přerůstat do psychiky, a to konkrétně do množství a poměru mezi jednotlivými neurotransmitery, které ovlivňují naše chování.
Neurotyping je teorie, díky které můžeme zjistit, jaký typ osobnosti (neurotypu) jsme a jak bychom podle toho měli upravit trénink, jídlo a suplementaci ale i celkový životní styl a vlastně cokoliv, co děláme. Je to skvělý nástroj k rozpoznání potřeb a předpokladů sám sebe nebo klienta a tím k individuálnímu nastavení postupu, což je klíčem k dlouhodobému úspěchu. Trénink a jídelníček musí být nejen dobře sestavený, ale také musí cvičence bavit, jinak do něj nikdy nedá tolik úsilí jako by mohl nebo ho nezvládne dlouhodobě a pořádně dodržovat.
Neurotransmitery vládnou Středozemi i výběru tréninku
Baví tě krátké a intenzivní tréninky, protože po těch náročnějších špatně regeneruješ? Měl by ses víc skamarádit s acetylcholinem. Potřebuješ stále nové stimuly, nové tréninky protože zabřednout do rutiny je nuda? Pozdravuj dopamin. Nebo naopak tu jistotu chceš a bez plánu si ani neprdneš? GABA bude tvá baba. A pokud potřebuješ spálit pár toučků navíc, tíhneš ke kondičním tréninkům nebo silové gymnastice, tak si potykáš se serotoninem.
Klíč k dobrému tréninku je prostý: trénuj dle svého neurotypu. Jak to poznáš? Trénink tě baví na dlouhodobé bázi a prosperuješ na něm. Jak objevit, jaký trénink ti bude vyhovovat si probereme zase jindy.
Neurotransmitery a naše individualita
Osobnost by vám měla dost prozradit o vaší rovnováze neurotransmiterů – o tom, které mají nízkou hladinu a které vysokou. Vaše chování je tímto značně ovlivněno. Při práci s klienty se snažím přijít na neurotyp člověka hned při prvním kontaktu. Často to jde poznat už i ze stylu, jakým člověk píše ale potvrzení vždy přijde až při osobním kontaktu, kdy je to většinou snadné odhadnout. Samozřejmě jsem se setkal už i s takovými lidmi, u kterých to nebylo hned jednoznačné, ale to bylo spíše tím, že jsem je neznal dostatečně. Pokud si myslíte, že lidem říkám tak a teď jdu zjistit tvůj neurotyp, tak ani omylem. Klienti se dozvídají o svém neurotypu až při pozdních fázích spolupráce. No a kamarádi nebo slečny se kterými chodím na rande se to buďto nedozví, nebo také až při pozdní fázi spolupráce. 😀 Lidé nemají rádi, když je nějakým způsobem zkoumáte a škatulkujete. Proto bychom to měli dělat nenápadně a nejlépe se tomu vyvarovat úplně, pokud to nechceme říct na rovinu.
Poměr a hladina jednotlivých neurotransmiterů jsou tedy odpověď na to, proč někdo může prosperovat na silovém tréninku plného těžkých vah a nových maximálek za doprovodu silného řevu jelena v říji (ne že bych o tom něco věděl) a na druhé straně budeme mít někoho, kdo má raději jistotu jak v tréninku, tak i životě a je spokojený třeba s během a domácím tréninkem.
To samé individualita ve stravování. Od toho tu máme sice metabolický typ ale pokud chceme dodat třešničku na dort a poznat skutečnou individualitu na poli stravování, tak opět neurotransmitery budou odpovědí. Konečně se dozvíš, proč nefunguješ na jídelníčku jako ten týpek z videa.
Pokud zabrousím i mimo trénink a stravu, tak nám neurotyp může předurčit třeba i to, na jakou pracovní pozici se hodíme, s kým a jak rádi navazujeme vztahy, jestli jsme přirození lídři nebo spíše ne, jaké máme sklony k závislostem, rychlost přemýšlení nebo jaký vliv na nás bude mít pití kávy. Neurotyp nám opravdu mluví do každé oblasti života v tom je tato teorie jedinečná.
Historie neurotypingu
Tady se na chvilku zastavím, protože je potřeba si to malinko projít, aby sis udělal obrázek o tom, co vlastně vedlo k tomu abych já vůbec mohl tento článek napsat.
Důležité je vědět, že roku 1914 byl objeven acetylcholin. Jeden z hlavních neurotransmiterů. Ze začátku nebylo jasné, jak přesně neurotransmitery fungují a k čemu slouží ale roku 1980 byla objevena elektřina v mozku, a to byl onen potřebný krok k první teorii dělení osobnosti dle poměru jednotlivých neurotransmiterů. S tou přišel jako první Eric Braverman. Braverman je lékař zabývajícím holistickým zdravím a s tréninkem toho neměl moc společného. Proto jeho teorie zasahovala jen do psychiky a zdraví.
První, kdo přišel s neurotypingem v tréninku byl Charles Poliquin, náš Strength sensei. Protože Poliquin neviděl výsledky u sportovců z Bravermanovo testu, tak se rozhodl spojit poznatky ze západní a východní medicíny a přišel s teorií pěti živlů, která už více zasahovala do tréninku. V této verzi neurotypingu viděl mezery Christian Thibaudeau (zase jsem musel googlit) a přišel s verzí 1A, 2A, 2B a C, která už více zasahovala do psychiky a více vypovídala o individualitě každého z nás skrze dominanci jednotlivého neurotransmiteru. Stále zde ale chyběl důležitý dílek skládačky, a to sice vztah mezi jednotlivými neurotransmitery. O tento nedostatek je upravena verze Performance neurotypů od Adama Česlíka, která je prozatím poslední známá verze neurotypingu. Adam se učil přímo od Poliquina i Thibaudeaua a mezery v jejich teoriích viděl osobně. Potom tedy vznikl jeho vlastní koncept Performance neurotypů, který jsem se zase já osobně učil od Adama. Tím se nám to krásně uzavírá.

Neurotransmitery a jejich funkce
Neurotransmiter je komunikační molekula, která přirozeným způsobem vzniká v nervové soustavě živočichů a plní v nich různé funkce a zásadně ovlivňuje prožívání naší reality. Buňky nervové soustavy, neurony, jsou vybaveny speciálními receptory, citlivými na výskyt specifického neurotransmiteru. Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří acetylcholin, aminokyseliny glycin a kyselina glutamová, katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin a biogenní kyselina gama-aminomáselná (GABA), β-alanin, histamin a serotonin.
- Acetylcholine
- Kontroluje rychlost práce mozku a tempo vysílání elektrických signálů. Podílí se i na svalové kontrakci. Tím ovlivňuje míru kognitivních procesů (pozornost, učení a paměť), produkci síly ale i regeneraci NS po tréninku.
- Tvoří se z cholinu
- Dopamin
- Udává míru energie mozku / přenosu elektrochemického signálu a je spojen s motivací i uspokojením. Dodává energii pro práci a trénink. Vede k vyhledávání nového a zvyšuje kreativitu.
- Tvoří se z L-tyrosinu
- GABA
- Pomáhá s relaxací a uvolněním, empatií a citlivostí. Pomáhá se spánkem a stresem.
- Tvoří se z glutamátu
- Serotonin
- Souvisí s celkovou pohodou a klidem, synchronizuje cirkadiánní rytmus a ovlivňuje emocionální stabilitu.
- Tvoří se ze sacharidů a L-tryptofanu
My se poté lišíme dle individuální hladiny těchto neurotransmiterů a počtu našich receptorů. Geny také do určité míry hrají v tomto roli ale teď stačí základní dělení. Nejdříve je důležité si vůbec existenci neurotransmiterů v našem těle uvědomit a ideálně je zařadit do svých úvah ohledně přeměny postavy a optimalizace zdraví ale i porozumění sám sobě, svému chování, a hlavně i lidem, kterými se obklopuješ. Později na každý jednotlivý neurotransmiter vyjde samostatný článek a podrobněji si popíšeme, jak fungují, jak nás ovlivňují a jak je lze optimalizovat.
Pochopením funkcí neurotransmiterů získáš možnost odemknout nový pohled na svět a jeho fungování. Prostředí, ve kterém žiješ se stane daleko více předvídatelné. Vezmi osud do svých rukou a snadněji pochop, proč máš špatnou náladu, nedostatek motivace nebo málo síly na tréninku. Až lépe neurotransmitery pochopíš, tak se lze při podobných nemilých událostech snáze dostaneš zpět do rovnováhy.
Právě s touto teorií se mimo jiné zabývám ve své praxi ale i volném času. Pokud by ses chtěl dozvědět více o tom, jak jednotlivé neurotransmitery fungují v praxi a zjistil tak svůj neurotyp, tak se mi ozvi na jednu z mých sociálních sítí a domluvíme si konzultaci. Budu se těšit!
Pokud se ti článek líbil a byl pro tebe užitečný, tak budu rád za jakýkoliv komentář, hodnocení a sdílení.
Přidej se do skupiny, která tě naučí jak být zdravý a silný! https://www.facebook.com/groups/409037806958803
Děkuji za tvůj čas a těším se na tebe u dalšího článku.
“Poznej sám sebe a odemkni svůj pravý potenciál”
Lukáš Reisinger