Ahoj a zdravím všechny!
Jak si mnozí z vás určitě už všimli, tak šířím a sám dodržuji sezónní stravování. Dnes si vysvětlíme proč, a to hned z vícero hledisek. A to sice z hlediska evoluce, našich přirozených biorytmů, selského rozumu ale zabrousíme i do odbornější biologie. Lets go!.
Úvod do stravování dle ročního období
Sezónní stravování je něco, co pro veškerou populaci bylo ještě do nedávné doby přirozené. Tak jako se vším bohužel vymýtil moderní způsob života 21.st. i tento přirozený zvyk. Když se podíváme dvě generace nazpět (naše babičky a dědečkové), tak pro ty to bylo ještě zcela běžné. Je to až posledních pár desítek let, kdy máme po celý rok k dispozici všechny potraviny. Otázkou je, zdali je to správně?
Důvodu je několik. Tak například přemýšlel jsi někdy nad tím, kde se v zimě pěstuje třeba rajče? Na obrázku níže vidíš letecký snímek velkopěstírny zeleniny u španělského městečka El Ejido, kde se zelenina pěstuje hlavně na podzim a v zimě. Zelenina vypěstovaná na tomto místě nikdy neviděla sluneční svit nebo zdravou půdu. Jasně řekneš si, že přece se v zimě pěstují rajčata normálně v teplých oblastech a dováží se (dovážení potravin je kapitola sama o sobě) ale kdo řeší původ potravin nebo se nad tím alespoň zamýšlí?
Co to udělá s plodem? Dostane se do něho naprosté minimum zdraví prospěšných látek a spíše naopak přijme chemikálie a toxiny z postřiků a neekologického pěstování. To potom vysvětluje ohromný pokles mikronutrientů ve stravě celkově za posledních několik let. I když je znásilňování půdy zemědělstvím více než zřejmé, tak tě nechám ať si na to uděláš vlastní názor.
*Zdroj: Geigy Pharmakonzern, Switzerland (1985), Lebensmittellarbor Karlsruhe (1996), Sanatorium Oberthal (2002)
A kde je tedy pravda? Jak to bývá situace opět není černá, bílá ale ani černobílá a pravda se skrývá někde uprostřed. Mohl bych zde jen hlásat, jak momentální zemědělství przní půdu i naše zdraví ale já si uvědomuji, že je to potřeba pro konzumenty, kteří si této problematiky nejsou vědomi a tuto situaci neřeší nebo prostě jen volí snažší cestu. Poté jsme tu my, jenž více přemýšlí nad svým životem a i tím, co jíme. Můžeme se odpoutat od velkoprodukce (nejen zeleniny a ovoce ale i masa, mléčných výrobků atd) a opět převzít zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou. A jak? Vyhledáváním místní produkce českého původu, ověřené BIO produkce anebo místních farmářů. Ideální situace je, když si můžeme potraviny pěstovat sami, ale takové možnosti nemá každý. Proto je třeba hledat co nejkvalitnější potraviny s jasným původem!
Cirkanuální rytmy
Jak jsem již naznačil ve článku o cirkadiánním rytmu, tak naše tělo má v sobě více biorytmů. Další, se kterým těm seznámím je cirkanuální rytmus.
Tedy naše měsíční a roční hodiny se jmenují cirkanuální. Podle nich naše těla ví, kdy je světlá a temná část roku. My, protože žijeme v mírném pásu fungujeme na dvou metabolických programech, díky kterým skvěle fungujeme jak v horkém létě, tak i v ledové zimě a reflektují rozdílnou dostupnost potravin.
Na jaře a v je pro naše tělo efektivnější fungovat na vyšším množství sacharidů, což je vázáno na dlouhé dny a dostatek slunečního (hlavně UV) záření a odpovídá to sezónní dostupnosti potravin (tzn. pěstují se plodiny, roste ovoce atd.).
Na podzim a v zimě jsme pak připraveni fungovat primárně v tukovém metabolismu, což je zase vázáno na krátké dny a nedostatek slunečního záření, které však v této chvíli nahrazuje chlad.
Světlo a metabolismus
Každá forma sacharidů se v našem těle ve výsledku přemění na glukózu. Glukóza stimuluje vyplavování inzulínu nejvíc, protože inzulín je solární hormon, který reaguje na sluneční světlo. Konzumace glukózy pod umělým světlem vs na slunci má naprosto jinou inzulínovou odpověď. Není to tedy ani tolik o jejím množství a už vůbec ne o glykemické náloži jako spíše o prostředí, ve kterém ji do sebe dostaneme. Tedy světlo ovlivní naší inzulínovou i glykemickou odpověď. Kvůli tomuto máme pod kůží umístěný i hormon, který se jmenuje leptin. Leptin dává pozor na množství uloženého vodíku (pro lepší představu si momentálně jako vodík představ tuk) pod kůží ale i na typ a množství světla, které naše kůže zachytí.
Leptin má hlavní funkci, a to sice signalizování informace mozku o tom, kolik máme množství energie (tukové tkáně) a rozhoduje o tom, jestli máme spalovat nebo ukládat tuk.
Proto se také podle období a světla mění časy, kdy a kde bychom měli jíst.
Co se stane, když nežijeme v souladu s přírodou?
Když žijeme v 5. ročním období. To znamená uvnitř v neustálém teple a dostatkem sacharidů jako v létě a nedostatkem slunečního záření jako v zimě. To má za následek narušení našich biorytmů, díky čemuž se více nabírá tuk, což spěje až k pandemii diabetu a obezity (celosvětově přes 1,6 miliardy lidí). Jejich příčinou tak není pouze nadměrná konzumace jídla, ale vazba této nadměrné konzumace na narušené biorytmy.
Konkrétně potom narušení signalizace leptinu o množství tukové tkáně. Jak už víš, tak cirkadiánní rytmus se také seřizuje podle světla. Už se ti to spojuje?
A jak to vypadá v praxi?
Spousta lidí stále bere výživové směry, jako nějakou dietu pomocí které chtějí zhubnout, nebo od ní čekají jiné zázraky. Proto bych nerad aby ty bral sezónní stravování jako další takovou “dietu”. Rád bych ti ukázal, jak může stravování dle sezóny vypadat z dlouhodobého hlediska, kdy ho dodržuješ i několik let a stane se tvým životním stylem bez omezování a zbytečného přemýšlení nad tím, co smíš sníst a co ne. Důležité je ještě zmínit, že já mám ve stravě menší potřebu sacharidů a podle toho také potraviny vybírám. V tomto se budeme každý z nás lišit!
Sezónní stravování dodržuji 2 roky +- s tím že jsem si celou dobu toto stravování trochu upravoval až do této momentální podoby. Na podzim a zimu mám většinou sachry jen ze zeleniny a ovoce nebo kváskového chleba, kdy potom v létě si sem tam dám nějakou přílohu ale dá se tedy říct, že většinu roku jsem low carb. Na základě toho se mění i frekvence jídel, která je většinu roku 1-3 / den Tedy nedodržuji striktně dovolené a zakázané potraviny ale snažím se sacharidy vědomě vynechávat ale sem tam si je dám i ve větším množství, např. těžký trénink, refeed day nebo trávení hodně času na slunci, protože slunce ovlivňuje náš metabolismus glukózy. Tím chci vysvětlit to, že pokud si i při LC dáme více sacharidů během léta na slunci, tak nám to nic neudělá. Věřte mi, že více než na glykemickém indexu záleží na tom, v jakém prostředí sacharidy sníte. Ale to už víte.
Moje výsledky jsou takové, že jsem se nikdy na jiném stylu stravování necítil lépe, vyřešili se mi určité zdravotní problémy, mám skvělý kognitivní výkon. Pokud se budeme bavit o efektech na úrovni těla, tak se díky tomu celoročně udržuji mezi 8-15% tělesného tuku, buduji svaly i s méně cvičením v karanténě. Tam to už jde ale spíše přes starání se o mitochondrie ale i s tím LC souvisí.
V žádném případě se nemůžeš slepě řídit podle mě a je třeba si najít takové stravování, které odpovídá tvojí individualitě na úrovni metabolismu i mozkové biochemie. Tím chci říct, že jde o to si najít to, co vyhovuje mému tělu a ne to, co vypadá dobře na papíře.
Chceš i ty poznat jak skutečně funguje tvé tělo a tvou opravdovou individualitu? Připoj se do Projektu Upgraded – http://lreisinger.cz/upgraded/
Jak tedy začít?
Stačí použít selský rozum a popřemýšlet nad tím, co teď asi roste a co bych mohl sehnat venku v přírodě + započítat svou individuální potřebu poměru sacharidů a tuků a boom máte z toho perfektní stravovací styl, ve kterém se netrápíte dodržováním nesmyslných pravidel, přijmete ho za své a nijak vás to neomezuje. Každá potravina i surovina má potom ve vašem jídelníčku smysl a není tam pro nic za nic.
Jak jsi již určitě pochopil, tak se sezónní stravování bude točit hlavně kolem poměru sacharidů a tuků a také poměru světla a chladu. Obecně dělíme rok na temnou (23.9. – 21.3.) a světlou část roku. (22.3. – 22.9.).
Jaro
S jarem se probouzí příroda k životu a stejně tak bychom měli i my. To znamená dát odpočat mitochondriím po zimě zvýšením komplexních sacharidů, a naopak snížením tuků, které půjdou ve prospěch omega 3, 6, 9. Také bude vhodné přejít z otužování se k vystavování se slunci a budování si tak odolnosti na UV záření pro delší pobyt na slunci v létě.
Léto
Zde začínají ty pravé hody a přicházejí ke slovu jednoduché i komplexní sacharidy a spíše lehká bílkovina s minimem tuků v čele s omega 3, 6, 9. Vystavování se slunci by zde mělo hrát prim.
Podzim
Opět se snižují se sacharidy, zvyšují se tuky a těžká bílkovina. Z jednoduchých sacharidů je přechod na komplexní sacharidy a začíná se budovat otužilost pro lepší zvládnutí zimy.
Zima
Velmi málo sacharidů (hlavně kořenová zelenina a kváskový chléb), nejvíce tuků a těžké bílkoviny. Nutnost zařazovat zdroje cholinu, vit D a DHA ve větším množství. Vystavování se chladu už by mělo být v tomto období pravidelnou aktivitou.
Pokud se ti článek líbil a byl pro tebe užitečný, tak budu rád za jakýkoliv komentář, hodnocení a sdílení.
Přidej se do skupiny, která tě naučí jak být zdravý a silný! https://www.facebook.com/groups/409037806958803
Děkuji za tvůj čas a těším se na tebe u dalšího článku.
“V dnešní době se ve stravování není toho moc, co učit ale spíše toho, co je třeba se odnaučit. Třeba jako jezení potravin v nesprávný čas a na nesprávném místě.”
Lukáš Reisinger