Neurotyping #2 – Jak naše neurotransmitery ovlivňují vznik depresí?

Je to skutečně pouhé roční období, které stojí za zvýšeným výskytem depresí, úzkostí, nemocí a dalších neduhů? Mohlo by být, a také to bývá častá výmluva těch, kteří se o své zdraví a celkový životní styl nestarají. No jo, ale což ti, kteří investují čas, peníze a další prostředky do cvičení, „zdravé“ stravy, spánku, ale stejně se jim deprese nevyhýbají? V dnešním článku se podíváme na to, jak náš životní styl ovlivňuje vznik depresí a jak jim můžeme předcházet.

Existuje pojem sezónní deprese, které se objevují hlavně na podzim a zimu, kdy právě v těchto obdobích procento lidí prožívajících depresi stoupá. To se dá vysvětlit nežitím v souladu s přírodou proti našim přirozeným biorytmům. Jenže co ten zbytek, který na deprese trpí celý rok? Jak to, že i lidé, kteří jsou spokojení s prací, sportují, mají krásnou rodinu a žijí celkově zdravě, tak ani těm se deprese nevyhne? Odpovědí je zas a opět to, že nežijí dle své individuality.

My můžeme na první pohled jíst fancy fitness pokrmy, cvičit ve fitku a být tak nějak spokojeni na osobní rovině, ale stále to nebude ono. Za depresemi můžou stát i převládající negativní myšlenkové a emoční vzorce z potlačených traumat a komplexů, anebo opuštění spirituální části života, kdy už nevěříme v cokoliv vyššího. Dnes se na ně ale podíváme z pohledu narušení naší biochemie mozku.

Deprese na úrovni těla vznikají poruchou chemie v mozku, a to sice nedostatkem dopaminu a serotoninu. Z minulého článku o neurotypingu víš, že máme v mozku celou řadu hormonů, jejich receptorů, a to je řízeno elektrickými signály.

– Dopamin

o   Souvisí s motivací, radostí ze života, uspokojením po splnění úkolu, sociálním chováním i extraverzí.

o   Dodává energii pro práci nebo trénink, vede k vyhledávání nového a celkové chuti do života

– Serotonin

o   Je neurotransmiter optimismu, pohody a klidu

o   Souvisí s dobrou náladou a pocitem pohody i emocionální stabilitou

o   Synchronizuje cirkadiánní rytmus

Spojením nedostatku těchto dvou neurotransmiterů se člověk dostává do stavu, kdy nemá motivaci cokoliv změnit a ztrácí pocit ovlivňování svého vlastního života. Při dlouhodobě přetrvávajícím stravu nedostatku dopaminu pro změnu, může pomoct až užívání antidepresiv. S tím ale musí jít ruku v ruce změna životního stylu od stravování přes změnu vztahů s ostatními až po zlepšení vztahu k sobě sama. Pokud se deprese řeší pouze antidepresivy beze změny životního stylu, tak nikdy není odstraněna pravá příčina a deprese se mohou vracet, nebo se člověk může stát závislý na lécích, které sebou nesou řadu negativních efektů.

 

V temných měsících se to dá svést na následující: 1) Zkracují se dny, přibývá temnoty a prostředí se ochlazuje. S ubývajícím denním světlem si tělo žádá více spánku.

Zas a znovu klíčem je zde srovnaný cirkadiánní rytmus. Můžeme mít dostatek aminokyselin i mikronutrientů pro tvorbu dopaminu serotoninu, ale když nám nic neřekne, kdy se mají tvořit, tak je to celkem k ničemu.

Synchronizovaný cirkadiánní rytmus a.k.a naše vnitřní hodiny spouští syntézu dopaminu a serotoninu. Proto obrovským problémem může být uzavírání se před denním světlem do vnitřních prostor a večerní koukání do obrazovek s intenzivním modrozeleným světlem.

U depresí se bez vyjímky objevuje narušení cirkadiánního rytmu, problémy se spánkem způsobené nadužíváním modrého světla a nedostatkem světla denního / slunečního.

Základem tedy bude hlavně po ránu nechat dopadat světlo na sítnici a zároveň se snažit být přes den co nejvíce venku.

Cirkadiánní rytmus – Lukáš Reisinger

2) Tělo si chce vybudovat tukové zásoby na zimu, takže nám zvýší apetit. Problém nastává ve chvíli, kdy nadále člověk pokračuje v letním stravování, což vede k hormonálnímu zmatku. Zároveň ve stravě nemáme dostatek prekurzorů pro dopamin a serotonin.

Aminokyseliny tryptofan a tyrosin

Serotonin je obsažen ve spoustě potravin, ale nedokáže proniknout mozkovou bariérou a dostat se tam, kam má. Je potřeba ho přijímat z aminokyseliny tryptofanu a 5-HTP, které musíme přijímat ze stravy. Serotonin se více tvoří, když sníme sacharidy, což jsem také popisoval v článku zmíněném výše. Proto můžeme s jeho tvorbou mít problém například při low carb nebo keto stravování.

      Mezi potraviny bohaté na tryptofan patří tykvová semínka, mléčné výrobky, zejména tvrdé vyzrálé sýry typu parmezán.

      Neuškodí ani se postarat o svůj mikrobiom, ze kterého se do mozku serotonin nedostane, ale ovlivňuje serotoninergní systém. Nejlépe kvašená zelenina, kombucha, kefír a červené víno.

2) Aminokyseliny fenylalanin a tyrosin

Dopamin vzniká z aminokyseliny fenylalaninu nebo tyrosinu. Ty najdeme hlavně v živočišných produktech jako je maso, vejce a sýry i dýňových semínkách.

Důležité je ještě zmínit, že dopamin se váže na dopaminové receptory, proto záleží na jejich množství a citlivosti, ne pouze na celkovém množství dopaminu. A protože nám dnes dopamin zvyšuje skoro každá druhá věc (sociální sítě, nadměrné množství modrého záření, práce, povrchní konverzace, flirtování, erotické podněty, reklama, atd), tak se stává čím dál těžším si svůj dopamin ochránit.

Pumpkin Soup, Soup, Cream Of Pumpkin Soup, Orange

3) Nedostatek mikronutrientů spouštějících tvorbu dopaminu serotoninu

K vytvoření dopaminu a serotoninu nestačí pouze aminokyseliny. Musíme také přijímat mikronutrienty v dostatečném množství, které umožní chemickou reakci a tedy vytváření neurotransmiterů. Je potřeba dbát na:

Hořčík, B6 a B9 – podílejí se na vytváření serotoninu i dopaminu, pomáhá obnovit citlivost na dopamin, proto ostatní věci nemusí fungovat (bisglycinát a P-5-P).

Zinek a selen

A co když žiju zdravě, dodržuji výše zmíněné ale stejně se cítím pod psa? Podívejme se na vznik depresí v důsledku problému na úrovni mozku, které jsou způsobeny nezdravým životním stylem.

Činnosti pro optimální hladiny dopaminu a serotoninu lze doporučit všem jako prevenci ale je to jen jedna část rovnice.

Jak jsem již naznačil, tak konkrétně dopamin je ohrožován ze všech stran a je tak těžké si hlídat jeho optimální hladinu. A když jste to zrovna vyhráli a jste neurotyp, kterému jeho hladiny kolísají máte to o to těžší.

Umělá stimulace serotoninu vede ke snižování citlivosti receptorů, a to z dlouhodobého hlediska k vyhledávání stále silnějších stimulů, kdy nám například už nedělá radost západ slunce, ale potřebujeme sklenici alkoholu, abychom vůbec něco cítili.

Co patří mezi nejhorší nepřítele neurotransmiterů:

1) Bezúčelné sjíždění sociálních sítí (je něco jiného je využívat produktivně například pro práci či zisk nových informací)

2) Sledování porna

3)    Nadužívání kofeinu, alkoholu, drog i některých suplementů

4)    Nadměrná konzumace cukru, mléka, lepku a dalších potěšujících potravin

Jak můžeme životním stylem ovlivnit vznik depresí?

Shrnutí – co je potřeba pro dostatečnou hadinu serotoninu a dopaminu?

  • Optimalizace cirkadiánního rytmu.
  • Dostatečný čas na denním světle.
  • Esenciální mikronutrienty – vitamíny B, magnézium, zinek a selen
  • Vyvážená strava bohatá na bílkoviny, zejména tryptofan a tyrosin
  • Dostatek vlákniny a fermentované potraviny pro podporu mikrobiomu

 

Nejjednodušší variantou je poznat svůj neurotyp skrze který si můžeme nastavit stravování, pohyb, práci se stresem, správné dávkování suplementů a mnoho dalšího pro jednodušší a kvalitnější život. Teprve potom nám začne dávat smysl, proč každému vyhovuje jiná dieta a jiný životní styl.

Já jakožto certifikovaný Performance poradce jsem byl s touto teorií neurotypů velice blízce seznámen a pracuji s ní u každého klienta pro vyhnutí se zbytečného trápení, ztráty času, ztráty peněz a hlavně ztráty možnosti být zdravý a silný.

Pokud se ti článek líbil a byl pro tebe užitečný, tak budu rád za jakýkoliv komentář, hodnocení a sdílení.

Přidej se do skupiny, která tě naučí jak být zdravý a silný! https://www.facebook.com/groups/409037806958803

Děkuji za tvůj čas a těším se na tebe u dalšího článku.

“Převezmi život do svých vlastních rukou”

Lukáš Reisinger