Rubriky
Lukyho epický blogísek

Cirkadiální rytmus

Říkáš si, že spíš dostatečný počet hodin ale i tak se ráno ale i celý den cítíš unavený? Dřeš ve fitku, dodržuješ správnou stravu ale tvoje postava se ne a ne změnit k lepšímu? Máš problémy se zdravím, pokožkou nebo trávením, a i když to řešíš, tak se výsledky nemohou dostavit? Člověče možná ten chybějící díl skládačky, který potřebuješ je vzít v potaz cirkadiánní rytmus!

Spánek

Spánek jako takový je neoddělitelnou součástí našeho života. O to více nechápu, že v dnešní době (hlavně v letošním roce 2020) je spánku přikládáno stále méně pozornosti a paradoxně v dobách, kdy se jeho potřeba zvyšuje, spíme méně, a hlavně méně kvalitněji. Bavím se tedy hlavně o důležitosti melatoninu, který se ve studiích ukázal jako možné řešení pro snížení negativního projevu nemoci covid-19, včetně snížení rizika smrtících cytokinových bouří. Je zde zmínka také o přímém antivirálním efektu melatoninu (stude č.1). Zároveň i jako potencionální lék pro léčbu covidu (studie č.2 na konci článku). Nejdůležitější je si uvědomit, že melatonin si tvoříme my sami v těle. Jeho tvorbu lze podpořit srovnaným cirkadiánním rytmem a kvalitním spánkem. Ale o melatoninu až jindy. Je třeba nejdříve pochopit základy. Na začátek spánek rozhoduje o: 1. Fyzické a psychické regeneraci

                                                                                               2. Hormonální optimalizaci

                                                                                               3. Zdraví imunitního systému

                                                                                               4. Efektivní detoxikaci

                                                                                               5. Psychické integraci

                                                                                               6. Stresové adaptaci

Cirkadiánní rytmus

Cirkadiánní rytmus je je ta část skládačky, která ti odpoví na tvoje neúspěchy ve snažení se maximalizovat fyzické i psychické zdraví. Je to proces průběhu 24-25 hodin, který se děje na základě vnějších změn prostředí a to světlo-tma a teploty. Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťuji homeostázu. Nejen spánek/bdění, ale i chemické, biologické a hormonální pochody. Cirkadiánní rytmus jakožto pojem vytvořil americký vědec Franz Halberg. Dokázal, že kromě CR existují i další biologické rytmy. To je důležité, protože například o cirkanuálních rytmech taky ještě bude řeč. Zjednodušeně řečeno je to synchronizace našeho těla s dnem a nocí. Cyklus spánku a bdění.

Srovnání cirkadiánního rytmu pomocí ranní a večerní rutiny je věc, se kterou vždy začínám při práci s klienty, protože je to absolutní základ pevného zdraví! Mít synchronizované vnitřní hodiny znamená řídit se přirozenými cykly přírody kolem nás a je to něco, co bylo pro lidskou rasu během jejího vývoje zcela přirozené. Je to stejný rytmus stejně tak, jako doba jedení/půstu a jiných procesů, které si postupně moderním stylem života narušujeme.

Pro jednodušší pochopení cirkadiánního rytmu je nutno se na chvíli podívat do minulosti. Jako lidé jsme v minulosti více žili v souladu s přírodou. Jedna z mála jistot, které jsme měli bylo to, že vyjde a zapadne slunce, díky čemuž jsme se tomu mohli přizpůsobit a umístit tento rytmus do našich genů. Tímto jsme přizpůsobily své biorytmy tak, abychom během noci ukládali energii a během dne byli aktivní. V těle tedy máme dvoje různé hodiny, které určují a synchronizují chod celého organismu. Jedny z nich se nacházejí v mozku a jsou napojené na epifýzu a vyplavují melatonin. A ty druhé se nazývají periferní a nacházejí se ve všech orgánech a buňkách celého těla. Tyto vnitřní hodiny v našem mozku synchronizují všechny biologické procesy v těle: Psychiku, hormony, regeneraci, paměť.

Blokace modrého světla v praxi 😀

Co narušuje cirkadiánní rytmus

Bohužel jak to bývá člověk je druh občas velmi hloupý. To by se dalo říct i v případě kdy jsme my lidé jako jediný živočich na zemi dokázali své prostředí ovládnout na tolik, abychom narušili přirozený rytmus dne a noci a dokázali vytvořit umělé osvětlení které napodobuje sluneční svit tzv. modré světlo, kterým jsme v kontaktu již skoro celé dny. Bohužel toto ovlivnění prostředí nemá vliv už je na nás ale i na celý ekosystém. Díky vystavování se tomuto světlu v nevhodný čas potom vzniká v našich tělech cirkadiánní zmatek, kdy naše tělo nedokáže říct kolik je hodin a zdali je den nebo noc a naše tělo neví kdy má regenerovat buňky a potom během dne nemáme dostatek energie, rychleji stárneme a naše těla jsou náchylnější ke vzniku civilizačních chorob.

Narušení CR vzniká hlavně ale nejen působením modrého světla na naší sítnici. Venkovní denní světlo má určité spektrum elektromagnetického záření od ultrafialového, které nás opaluje přesto viditelné spektrum (denní bílé záření) až po blízké a daleké infračervené světlo. Naše tělo je adaptované na toto světlo jakožto signál dne a signál toho, co má tělo vylučovat a syntetizovat. Toto záření vnímáme okem. Sítnice oka má v sobě dva druhy fotoreceptoru tyčinky a čípky které umožňují vidění za šera. Ovšem roku 1998 byl Ignácem Provenciem objeven třetí typ receptoru, a to melanopsin, který nejvíce reaguje na modré světlo (bílé světlo které se ve spektru elektromagnetického záření označuje jako modré). Bylo zjištěno, že druhou funkcí našeho oka je synchronizovat pochody našeho těla podle intenzity a podle barvy denního světla s částí dne. Tím pádem se oko stává strojkem synchronizujícím celé tělo. Pokud večer ubývá modrého světla tak v epifýze (šišinka) začne hypothalamus vyplavovat melatonin a současně jde tato informace i do našich periferních hodin, kdy se utlumí činnost některých orgánů.

Problém nastal, když LED osvětlení zažilo raketový nárůst. Je to právě modrá složka LED světel, která působí na naše receptory a dává jim signál, že je den a tím je mate. Z tohoto důvodu je nutné blokovat toto modré záření (nejen) před spaním.

Světelné spektrum

K základní obnově CR stačí ranní a večerní rutina, se kterými vás seznámím v dalším článku.

Co lze ovlivnit obnovou cirkadiánního rytmu?

1. Více energie přes den

2. Prevence vzniku civilizačních onemocnění

3. Lepší činnost jater i detoxikace

4. Zdraví střev a stav mikrobiomu

5. Zlepšení psychiky a menší pravděpodobnost depresí

6. Tělesnou kompozici a celkovou práci s postavou i zbavování se tuků a nabírání svalové hmoty

7. Zdraví mitochondrií

8. Hladinu melatoninu

9. Míru regenerace

10. Kvalitu spánku

11. Odstranění bažení po sacharidech a energetických látkách

Tudíž zde máš odpověď na to, že i když můžeš spát dostatečně dlouho, a i přesto se cítíš unavený, tak důvodem nemusí být nedostatečná délka spánku. I když v nějakých případech může být. Také ti to může napovědět, proč se ti nedaří přeměna postavy a optimalizace zdraví, protože cirkadiánní rytmus je to, co tahá za nitky správného vyplavování hormonů a funkce orgánů.

Pokud se ti článek líbil a byl pro tebe užitečný, tak budu rád za jakýkoliv komentář, hodnocení a sdílení.

Přidej se do skupiny, která tě naučí jak být zdravý a silný! https://www.facebook.com/groups/409037806958803

Děkuji za tvůj čas a těším se na tebe u dalšího článku.

“Rise and shine.”

Lukáš Reisinger

Studie

1. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0024320520303313?fbclid=IwAR3yekkkmcJl-oBQLZ-Nm3rQPM7DGXu9U7l4r-htvgI9p-C7p5cmTKikncQ

2. https://www.sciencedaily.com/releases/2020/11/201109152223.htm?fbclid=IwAR0sSFeQvhQusNy72SmB8RUryZ2Ke2wLfvu8GExTuLX_q9Lm7G3kJL2POjQ

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *